Primární reflexy

Někdy se může stát, že obtíže dítěte ve škole nebo v chování souvisejí s procesy, které začínají už v raném období jeho vývoje. 

Jak si můžeme představit zdravý vývoj dítěte

Vývoj dítěte si můžeme představit podobně jako růst stromu.

Když se díváme na strom, většinou si všimneme především jeho plodů. U dětí je to podobné – často sledujeme, jak se jim daří ve škole, zda zvládají čtení, psaní, počítání nebo jak se soustředí.

Tyto dovednosti však představují pouze pomyslné "plody" stromu. Aby strom mohl nést zdravé plody, potřebuje mít především pevné kořeny a stabilní kmen. Stejně tak i vývoj dítěte stojí na určitých základech, které se vytvářejí už od narození.

Můžeme si to představit takto:

Kořeny

představují období kolem narození a první měsíce života, kdy se vytvářejí základní vzorce fungování nervového systému.

Kmen a větve

souvisí s psychomotorickým vývojem – tedy s vývojem pohybu, koordinace, rovnováhy a držení těla.

Koruna stromu

představuje rozvoj smyslového vnímání, emoční stability a spolupráci jednotlivých částí mozku (například spolupráci očí nebo mozkových hemisfér).

Plody

jsou dovednosti, které jsou nejvíce viditelné – například řeč, školní schopnosti, koncentrace, koordinace pohybů nebo správné držení těla.

Pokud nejsou základy dostatečně pevné, může se to později projevit právě v těchto "plodech". Proto je někdy důležité zaměřit pozornost právě na tyto základní procesy a podpořit vývoj dítěte od kořenů.

Primární reflexy a jejich role ve vývoji dítěte

Každé miminko přichází na svět s tzv. primárními reflexy. Jedná se o vrozené reakce na podněty z okolí, které vyvolávají automatické pohyby těla. Tyto reflexy pomáhají dítěti například během porodu a mají důležitou roli také v prvních měsících života.

V průběhu vývoje by se však měly postupně utlumovat (integrovat), jak dozrává centrální nervová soustava. Díky nim se mozek postupně učí lépe řídit fungování těla – například zpracovávat zrakové a sluchové informace, udržovat rovnováhu, koordinovat pohyby nebo rozvíjet jemnou i hrubou motoriku.

Souvislost s psychomotorickým vývojem

Psychomotorický vývoj dítěte úzce souvisí s postupným rozvojem rovnováhy, orientace v prostoru, koordinace pohybů i síly svalů celého těla. Tyto schopnosti se postupně promítají do držení těla a zapojení jednotlivých částí těla – hlavy, ramen, lopatek, páteře, pánve i nohou.

Rozvoj těchto dovedností je přitom úzce propojen s aktivitou primárních reflexů. Pokud se reflexy postupně integrují tak, jak mají, může se nervový systém dítěte vyvíjet harmonicky.

Co se může stát, když reflexy přetrvávají

Primární reflexy jsou řízeny na velmi základní úrovni nervového systému (v oblasti mozkového kmene). V pozdějším věku by již jejich aktivita měla být řízena vyššími mozkovými funkcemi.

Pokud se některé reflexy plně neintegrují, mohou zůstat aktivní i v pozdějším věku. U mnoha lidí se může objevit alespoň jeden přetrvávající reflex, aniž by způsoboval výraznější potíže. Pokud jich však přetrvává více, mohou ovlivňovat například:

  • rovnováhu

  • koordinaci pohybů

  • smyslové vnímání

  • soustředění

  • schopnost učení.

Tyto oblasti spolu navíc úzce souvisejí. Pokud je oslabena jedna z nich, může to ovlivnit i další funkce.

Souvislost s učením a každodenním fungováním

Pro učení i běžné fungování je důležitá dobrá spolupráce mozku a těla. Například:

  • pro čtení potřebujeme plynulé pohyby očí

  • pro psaní je důležitá koordinace oko–ruka

  • pro pohyb a stabilitu těla je klíčová rovnováha.

Obtíže v těchto oblastech proto nemusí souviset s inteligencí dítěte, ale mohou být ovlivněny způsobem, jak spolupracují jednotlivé části nervového systému.

Jak může pomoci neurovývojová podpora

Pokud chceme dítěti pomoci, je důležité podívat se na možné souvislosti jeho obtíží. Někdy mohou být jedním z faktorů právě přetrvávající primární reflexy.

V takovém případě lze pomocí jednoduchých pohybových aktivit podpořit postupnou integraci reflexů a zlepšit spolupráci mezi mozkem a tělem. Tím se vytváří pevnější základ pro další rozvoj dítěte – v oblasti pohybu, soustředění i učení.